Jak mohou duchovní molekuly a meditace přinést do našich životů hojnost?

LSD, ayahusca a další látky jsou zajímavými tématy pro část vědecké komunity, která se snaží jejich účinky vysvětlit pomocí teorií založených na paradigmatu hmoty a těla, coby jediných součástí bytosti. Někteří vědci údajně hovoří o tzv. duchovních molekulách, které má vytvářet šišinka (epifýza), a to právě po požití například LSD.

„Duchovní“ molekuly mají přenášet informace, jež v „normálním“ stavu většina lidí není schopna vnímat. Tvrdí se, že látky jako LSD nebo ayahusca podporují jejich tvorbu, a tak přispívají ke zvýšení vnímavosti člověka k „duchovním“ jevům. V tomto smyslu jsou považovány „duchovní“ molekuly za nositele „paranormálních“ vjemů, jakými jsou vhledy do jiných světů, komunikace s bytostmi z jiných světů, komunikace s tzv. mrtvými nebo dočasné opuštění těla.

Ale co když je to naopak? Co když LSD, ayahusca a podobné látky nevytvářejí „duchovní“ molekuly jako nosiče, které nám mají zprostředkovat „duchovní“ informace, ale jako blokátory neboli látky omezující vnímání člověka prostřednictvím hmotných smyslů, a tak mu vlastně vytvářejí hmotnou smyslovou „pseudotmu“? Tato hmotná smyslová „pseudotma“ pak na člověka působí jako tzv. pobyt ve tmě a umožňuje mu vnímat to, co má běžně překryto obrovským „informačním hlukem“, jenž snímají jeho hmotné smysly a nabízí mozek. Z tohoto pohledu bychom mohli „duchovní“ molekuly chápat jako prostředek, který nám otvírá brány do jiných rozměrů vnímání, ale nikoliv tím, že tyto informace přenáší, nýbrž tím, že odstraňuje překážky z jejich cesty.

Takový přístup ke zkoumání by mohl usnadnit cestu vědcům hledajícím v „duchovní“ molekule něco „duchovního“, co nás může propojit s jinými vjemy než s těmi, které nám poskytují hmotné smysly. Pak budou moci k výzkumu použít znalosti a technologie, kterým rozumí a které jsou schopni a ochotni rozvíjet. Tím mám na mysli znalosti a technologie založené na paradigmatu hmoty a paradigmatu člověka coby pouhého těla. Pak budou mít mnohem větší šanci na úspěch při zkoumání, které hmotné „duchovní“ částice blokují naše hmotné vnímání a jak.

Na tomto místě bych také rád zmínil, že LSD nebo ayahusca nejsou jedinou cestou, jak omezovat „informační hluk“ generovaný hmotnými smysly a mozkem. Existuje přirozený způsob, jenž některé nauky označují jako soustředění, klidná či prázdná mysl nebo jinak. Techniky, které se používají k dosažení těchto stavů, můžeme shrnout do jediného pojmu – meditace. Moderní psychologie pak hovoří o hladinách alfa, beta, gama…

V těchto souvislostech lze označit užívání látek jako LSD nebo ayahusca za „berličky“, které nám mají pomoci zpřístupnit meditační stavy a vše, co s nimi souvisí. Můžeme je vnímat jako dočasná okénka do pro nás jinak nepřístupných světů, která nám umožňují zkoumat dosud nepoznatelné, myšleno nepoznatelné vlastními aktuálními dovednostmi. S jistou mírou nadsázky bychom o nich mohli uvažovat i jako o „léku“ naší neznalosti. Ale pozor, jak „berlička“, tak „lék“, nejsou určeny k trvalému ani dlouhodobému řešení neznalosti nebo nedostatečné dovednosti či ukájení naší zvědavosti.

Už bylo shora naznačeno, že funkce mozkových žláz, coby výrobce „duchovních“ molekul blokujících hmotné vnímání, byla známá už v dávných dobách. S využitím této znalosti se můžeme setkat také při praktikování různých jogických systémů. Mám na mysli třeba meditaci na hojnost. Jak může aktivace mozkových žláz přinést hojnost do našich životů? Na první pohled možná nesmyslná úvaha. Ale pokud přijmeme názor, že mozkové žlázy produkují „duchovní“ molekuly, které omezují naše hmotné vnímaní, nabízí se také racionální vysvětlení: meditací stimulujeme mozkové žlázy, ty začnou vytvářet „duchovní“ molekuly, následuje menší či větší blok hmotného vnímání a rozšíření nehmotného vnímání, které můžeme znát také pod označením energetické vnímání, mimosmyslové vnímání nebo jiné vnímání.

S rozšířeným vnímáním pak přijímáme informace, které nejsme schopni postřehnout na ryze hmotné smyslové úrovni (tzv. zrak, sluch, čich, hmat, chuť). Tyto informace mají jinou frekvenci a to, že je někteří vědci nedokáží vnímat nebo změřit svými přístroji, na věci nic nemění. Pro názornost je můžeme označit také jako nehmotné. Těchto nehmotných informací-frekvencí můžeme přijímat obrovské množství neboli široký frekvenční rozsah. Během meditace, ale i po ní, mohou mít formu myšlenek, pocitů, intuitivních pobídek, zvuků, obrazů nebo se do nás mohou jen tak „vlévat“ či nás nalaďovat, aby v nás dále působily hned nebo později. Můžeme je vnímat i na tělesné úrovni jako chvění, svrbění, tlaky, bolest atd. Tento vjem je ryze individuální záležitostí a jeho intenzita závisí tzv. citlivosti člověka. Součástí těchto meditačních informací-frekvencí mohou být rovněž informace, které mění náš hodnotový systém. Díky jejich frekvenci se začínáme dívat na sebe i okolní svět jinak. Jednoduše řečeno, měníme se, což má dva důsledky.

Na jedné straně zjišťujeme, že hojnost nespočívá v objemu majetku a moci, kterými disponujeme, ale v míře naší spokojenosti a zdraví, v míře naší schopnosti porozumět smyslu své existence a společnosti, v které žijeme, v míře naší schopnosti integrovat se do těchto podmínek, a přitom zůstat sami sebou. To je ta pravá hojnost, hojnost poznání, jež nás činí svobodnějšími, bohatšími a láskyplnějšími bytostmi. Na straně druhé se po těchto meditacích skutečně může stát, že se více hojnosti projeví i na hmotné úrovni. Neočekávaně nám zvýší plat, někdo nás obdaruje, možná vyhrajeme v loterii apod. Ale i to jsou důsledky nehmotných frekvencí, které jsme dříve ignorovali a nepřijímali, a tak jsme bránili těmto událostem, aby mohly nastat. Na začátku těchto událostí jsou tedy „duchovní“ molekuly, které nám otevírají cestu k hojnosti. A samozřejmě, že nezanedbatelnou roli na cestě k hojnosti hmoty (peněz, majetku) hraje karma neboli nastavování našich životních podmínek, které vychází z našich výsledků dosažených nejen v životech minulých ale i v tomto životě.

Hovoří-li se o karmě, často se můžeme setkat s tvrzením, že karma je neměnná. Z toho pak někteří vyvozují, že své životy nemohou nijak ovlivnit, což má být v základním rozporu se smyslem naší existence, a to svobodnou vůlí. Jak si to vysvětlit? Karma je neměnná v tom smyslu, že pro ni platí zákonitosti, které nemůžeme nijak ovlivnit. Tyto zákonitosti mají různé názvy a nejčastěji bývají označovány jako boží zákony. Jedním z nich je i zákon lásky. V tomto smyslu naše svoboda spočívá v tom, že se můžeme kdykoliv rozhodnout, do jaké míry je budeme respektovat. Těmto rozhodnutím pak odpovídají naše výsledky a tato rozhodnutí pak směřují naše další kroky. Vzhledem k tomu, že se každý nacházíme v určité vývojové fázi neboli na jedné straně máme určitou míru znalostí o božích zákonech a na straně druhé máme určitou míru schopnosti je vědomě používat, dá se, se znalostí věcí minulých a současných, předpovědět, kam se mohou naše životy dále ubírat. Ale pozor! Jen předpovědět… V tomto smyslu si karmu, tedy životní podmínky a prožitky, může změnit každý, jak ten velmi málo znalý, tak ten velmi znalý. Záleží pouze na něm, kolik v sobě najde síly nebo naopak slabosti, a svým jednáním změní svůj životní plán mimo rámec dosud předpokládaného cíle – změní plánovanou, předpokládanou karmu – změní působení božích zákonů na sebe, ať tzv. k lepšímu či horšímu.

Ale vraťme se zpět k „duchovním“ molekulám ve vztahu k meditačním cvičením. Dalším příkladem, na který také lze aplikovat funkce „duchovních“ molekul, je tvrzení, s nímž se můžeme setkat na meditačních cvičeních, jejichž cílem je aktivace šišinky, protože v šišince prý má být, cituji „sídlo duše“. A jak s duší souvisí šišinka? Meditace včetně tělesných asán aktivuje mozkové žlázy, které začnou vytvářet „duchovní“ molekuly. „Duchovní“ molekuly omezí hmotné smyslové vnímání a dojde k rozšíření nehmotného vnímání. Kam jsme se nyní dostali? Přeneseně můžeme hovořit o tom, že jsme se dostali k naší duši, k naší podstatě, která je nehmotná. Smyslem našeho bytostního vývoje je pak integrovat neboli přijmout informace-frekvence, jež nazýváme hmotou, právě do naší nehmotné podstaty. Jak to provádíme? Přece skrze poznávání… A jak poznáme, že jsme je přijali? Reagujeme na ně a používáme je s láskou…

Někteří se domnívají, že láska je „pouze“ filozofická kategorie nebo dokonce pohádka pro ty „naivní“. Láska však má svůj energetický projev, který je nenahraditelným optimalizačním nástrojem lidského poznání. Jiní pak zaměňují lásku se zamilovaností, přátelstvím a podobnými vztahy. Ani to není láska… Zvyšování míry systémového poznání, svobody, radosti, bezpečí, prosperity však není možné bez pochopení, co je láska a jakou úlohu hraje v našich životech, a bez následného zavádění těchto poznatků do naší každodenní praxe. To platí i pro zkoumání tzv. duchovních molekul.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *