Univerzální globalizační platformou je láska

Globalizace není v našich dějinách neobvyklým jevem. Máme za sebou celou řadu globalizačních pokusů. Bohužel, ty nejznámější z nich byly provázeny obrovským násilím (duchovním i tělesným), ničením a nesnášenlivostí. Jedná se například o říši římskou, některé náboženské projekty, Leninovo pojetí komunismu nebo Hitlerův fašismus. Ve jménu Našeho Města, Naší Církve, Naší Strany či Naší Rasy bylo možné spojovat cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Ale i to, čeho jsme svědky a účastníky v posledních desetiletích, nebude patřit k dobrým počinům současného lidstva, necháme-li se tím ovládnout a dovolíme-li, aby nás to postupně zbavilo svobody. Máme na mysli globalizaci prosazovanou skrze nepřirozený ekonomický systém, který se stal novodobou modlou a jehož nejvyššími „bohy“ jsou Všehoschopný „Podnikatelský“ Duch, Všeřešící Spotřeba a Všespasující „Ekonomický“ Růst. Všechny shora uvedené záměry, minulé i ten současný, přinesly a přináší mnoho utrpení, škod a nesvobody. Pod různými maskami se totiž snaží nahradit univerzální princip Spolupráce a jedinečnosti touhou po moci a zisku, kterou označují za hnací motor pokroku a cestu k zajištění svobody. Opak je však pravdou, neboť stále méně lidí ovládá stále větší prostor – sociální, ekonomický, geografický – a vnucují ostatním své zájmy. Jejich „pokrok“ ničí vše, co jim stojí v cestě, hlásaná svoboda jednotlivce se stává slovní hříčkou a nová totalita se pomalu vkrádá do našich životů. Ukazuje se, že obrovský rozmach hmotného poznání sebou přinesl možnosti, které nejsme schopni uplatnit bez vědomého sebepoškozování a cíleného ubližování druhým. Společnost, která upřednostňuje soutěživost před spoluprací, vyzdvihuje normy nad zdravý rozum, nahrazuje jedinečné „nejlepšími“, potlačuje soběstačnost a jejíž ekonomický systém parazituje na obrovském násilí či vysoké nemocnosti, nemůže být pokroková a vyspělá. Nemluvě o tom, že efektivita zmiňovaného ekonomického systému patří k nejnižším. Výroba a spotřeba obrovského množství hmot, jejichž nerentabilní přebytky se ničí a jejichž používání a likvidace vyžadují další astronomické prostředky včetně prostředků na obnovu lidského zdraví a životního prostředí, není projevem vysoké efektivity ekonomického systému. Spíše jde o hluboké nepochopení jeho systémové funkce a tedy hlubokou neznalost.

Měli bychom si uvědomit, že naše výchova a vzdělávání jsou neúplné, chybí nám vyšší míra duchovního (nehmotného) poznání, která vytváří s dosaženým poznáním hmotným systémovou rovnováhu, soulad, harmonii neboli mír, bezpečnost, dostatek, pokrok, svobodu. Účinnost takového systému ve všech oblastech mnohonásobně převyšuje možnosti systému současného na individuální i společenské úrovni. Jeho základním článkem je skutečně jednotlivec, který se stává méně závislým na hmotě a na druhých, má více prostoru pro sebepoznávání, přijímá vyšší osobní odpovědnost a je schopen účastnit se synergických procesů vědomě a harmonicky jak na hmotné, tak nehmotné (zjednodušeně energetické), úrovni. Svou spokojenost a své zdraví drží pevněji ve svých rukou. Na své cestě za poznáním neubližuje, neničí, nekrade, neponižuje se ani nepovyšuje, protože už nemá takový strach z toho, co vykonal, nebo z „neznáma“, které obklopuje neznalého. Je šťastnější. Ano, to je popis projevů jediného globalizačního projektu, který po věky přežívá všechny lidské snahy dosáhnout Jednoty jinak než Láskou. Cíl, k němuž všichni směřujeme, ať už si to připouštíme či nikoliv, a o němž hovoří mnohé předpovědi spojované s rokem 2012. žijeme tak v období velkých změn, v období velkých příprav k rozmachu většinou zatím opomíjeného globalizačního projektu, který bychom mohli jednoduše nazvat – Láska. V lidských dějinách je výjimečnost naší etapy dána také tím, že se jí dostává a dostane obrovské podpory zvenčí. Podpory, řečeno jazykem „života člověka“, Duchovní i Tělesné. Lidstvo a Země jsou vystaveni působení stále většího počtu láskyplných bytostí s mimořádným poznáním a stále intenzivnějšímu vlivu dosud nepoznaného univerzálního prostředí – nové nehmoty (zjednodušeně energií) a hmoty. Nastal čas posunout naše pozemské poznání kupředu, vytvořit na planetě nové podmínky pro naši existenci a tvořivost. V této době je pro každého z nás velmi důležité, abychom se zapojili do těchto aktivit. Samozřejmě, že hlavním nástrojem nám v tomto snažení bude láska. Proto je nezbytné zjistit, co vlastně láska je, co znamená láskyplně myslet, prociťovat a konat. A pak se snažit v duchu lásky prožít každou minutu svého lidského bytí…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *