Mayské kalendáře – chyba?

Mayské kalendáře a datum 28.10.2011 – chyba? Někteří považují zmíněný časový údaj za chybný a svůj názor opírají o mnoho argumentů zpracovaných významnými vědci zaobírajícími se dlouhodobě a podrobně mayskou problematikou a speciálně jejich kalendáři. Naše životní zkušenost a lidské dějiny nám však říkají, že doba, hloubka a podrobnost zkoumání nejsou zárukou lepšího výsledku. Spíše ukazují, že daný člověk je důsledný, trpělivý a že výzkum je jeho radostí, což velmi oceňujeme. Na druhé straně si uvědomujeme, že hmotná věda, zejména během posledních několika staletí, sice nasbírala obrovské a úctyhodné soubory informací, ale s mnohými si neví rady. Tento obecný aspekt se nevyhnul ani matematice a problematice mayských kalendářů. Neznalost či odmítání nehmotného (zjednodušeně energetického) pohledu na naši existenci většinovou částí společnosti včetně vědecké komunity se promítá do všeho. Domníváme se ale, že se jedná o vývojovou etapu, jejíž konec se blíží, a proto se objevují „rozporuplné“ informace. Otazníky kolem matematiky či výkladu mayských kalendářů jsou proto systémovou záležitostí. Jak jsme shora naznačili, vyplývají z nedostatečně rozvinutého nehmotného vnímání většiny lidí a tedy i z nedostatečného poznání. Nehmotné vnímání je potlačeno výchovou, vzděláním a způsobem života. To znamená, že většina lidí je schopna přijímat, vyhodnocovat a šířit informace jenom skrze hmotu, aniž by si uvědomovala jejich nehmotnou podstatu (viz sekce Principy, stránka Nehmotná podstata informace).

Stejně se dívají na čísla. Vnímají je jako hmotné obrazce, určitým způsobem uspořádané shluky hmoty, a nejsou schopni vzít v úvahu jejich nehmotnou část, která je mnohem pestřejší, přesnější a úplnější. Úplnější znamená, že zahrnuje také klíč k hmotnému obrazci, což naopak neplatí (viz sekce Principy, stránka Vztahy mezi činiteli Univerza). S touto informací pracovali i Mayové, přesněji někteří z nich. V našem případě ti, kteří byli schopni sestavit zmiňované kalendáře. Proto hovoří o 13 základních číslech jako o tónech, které vyjadřují energii vesmíru. Mimo jiné, takový přístup k matematice měli rovněž staří řekové, kde byla hudba součástí matematiky. Podobné názory můžeme zaznamenat také u matematiků moderní doby. Máme na mysli třeba prohlášení Godfreye H. Hardyho: „Matematický výtvor, stejně jako obraz nebo báseň, musí být krásný.“ To není jen projev nadšení pro malbu či poezii ale i hlubokého vnitřního poznání. Vrátíme-li se zpět k tónům, z vlastní zkušenosti víme, že tón lze hmotně zapsat, ale když ho přečteme jako soubor znaků-písmen, zní jinak, než když ho zahrajeme. Navíc člověk, který nemá hudební vzdělání, vnímá jenom písemný zápis, zvuková forma mu uniká. Proto také z pohledu „života člověka“ mayské „tóny“ vyjadřují 12 základních nehmotných souborů působících v Univerzu. Tón 13 je „shrnuje, ladí, nastavuje či krystalizuje“. Takový „metaforický“ přístup k objasňování univerzálních principů lidstvu není ničím neobvyklým. Jeho podstata tkví v neschopnosti většiny tehdejších lidí, stejně jako nás, pracovat primárně na nehmotné úrovni. Proto museli a musí ti, kdo to umí, používat k předávání informací takové prostředky, které jsou této většině srozumitelné, tj. prostředky hmotné. Jakmile však hmotné prezentace dosáhnou určité míry přesnosti předávané informace jako celku, nelze její další části vyjádřit jen pomocí hmoty. Na hmotné úrovni můžeme vnímat tuto absenci zbytku informace jako nepřesnost, záhadu, paranormální jev – každý, jak si vybere. Jedná se o systémové opatření, které nutí bytost – v daném případě člověka – aby začal hledat další metody, další způsoby vnímání sebe, světa a také další způsoby vyjadřování, kterými doplní ty hmotné a přijme další informační „sousto“.

Platnost mayských kalendářů zahrnuje z lidského hlediska velmi dlouhé období. Aby mohl tento systém přinášet informace, které si jeho tvůrci přáli, musí být určitým způsobem udržován. Vždyť hmota se jako součást dynamického univerzálního prostředí neustále mění a bytosti, které ho využívají, také. Proto se dva základní mayské kalendáře po 52 letech setkávají. Je nezbytné, aby znalí provedli „v duchu“ úpravy odchylek těchto hmotných popisů (tzv. krystalizaci) a počítali s nimi ve svých výkladech. Ryze hmotně vnímající bytosti takové změny na nehmotné úrovni neprovádějí. Na fyzikální úrovni je podstata tohoto jevu srozumitelně vysvětlena v knize „Život člověka“. Opakujeme tedy, že mayské kalendáře a jejich matematický aparát by měly být vnímány jinak než jen hmotně, než jako ryze hmotné shluky „číslic a vzorců“ (viz sekce Principy, stránka Systémová podstata matematiky a její poselství). Je potřeba slyšet i „tóny“. Pak se vše vyjasní, zprůhlední. K tomu je nezbytné dosáhnout určité míry nehmotného vnímání. Většina z těch, kteří zkoumají mayské kalendáře tzv. vědecky, své nehmotné vnímání nerozvíjí, a proto neumí informace ukryté v těchto poselstvích vyčerpávajícím způsobem přečíst. Navíc, mayské kalendáře jsou předpovědí nikoliv 100% jistotou. To znamená, že se nemusí vždy a vše „doslova“ naplnit. Logicky, čím dále sahají, tím méně mohou být jejich hmotné a krystalizaci postrádající výklady přesné. Přitom další nezanedbatelný vliv na přesnost hmotné interpretace má současná velmi silná a dynamická změna v kolektivním vědomí lidstva, která je posilována z mimolidských zdrojů, planeta není jenom naše.

Svou roli v přijetí nehmotného pohledu na svět hraje rovněž naše domýšlivost. Všimněme si, že „místo“, kde působí člověk, představuje v mayském pojetí 1 vrstvu, tj. hmotnou. A nemusíme ho chápat jen jako pozici v Univerzu, ale i jako schopnost vědomě danou vrstvu vnímat a pracovat s ní. Čím více vrstev jsme tedy schopni najednou vnímat nebo vědomě využívat, tím více máme informací a dovedností a zvyšuje se naše poznání. Myslíme si proto, že mayské výpočty jsou správné, ale většina z nás je zatím nedokáže „celé“ přečíst. Už dlouho pracujeme jen s dílčí částí informace – s hmotou. Tato skutečnost je důvodem, proč na planetě přibývá stále více lidí, kteří jsou schopni velmi dobře vnímat, komunikovat, na nehmotné úrovni. Mají tak přístup k nejrůznějším univerzálním, vesmírným, zdrojům, které nám byly dosud uzavřeny, protože jsme se nedostali do požadované vývojové fáze, a dovedou je vyložit v souvislosti s příslušnou nehmotnou „odchylkou“ – doplňkem. Tak nyní vznikají a objevují se „dočtené, úplnější“ informace jako třeba datum 28.10.2011. Samozřejmě bez matematických popisů a sáhodlouhého vysvětlování, které teď nejsou důležité a o které mnozí ani nestojí. V současné dynamické a převratné době chtějí v prvé řadě vědět, co mají dělat a jak. Nehledě na to, že jejich nehmotné dovednosti rostou a s nimi také komplexnost jejich vnímání, které jim umožňuje překlenout absenci hmotných matematických výkladů. Podobně lidé přinášející tyto poznatky mají v současné době jiné poslání a důležitější úkoly, než poskytovat většině nesrozumitelné tzv. vědecké důkazy – alespoň oni to tak vidí. Nicméně, jednou se těchto důkazů dočkají také ti, kdo je potřebují, protože, jak už jsme mnohokrát uvedli, poznání není diskriminační. Aby k tomu však mohlo dojít, a nejen k tomu, musíme se soustředit kromě zvyšování svých dovedností (svých schopností pracovat s nehmotou) hlavně na zvyšování své vyspělosti – míry projevování své lásky. Bez ní nedokážeme přijmout 12 mayských tónů a už vůbec ne ten třináctý…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *