21.12.2012

Také podle našeho názoru nejde o jediný den. Ten je spíše symbolem pro období, které se už před desítkami let začalo naplno projevovat a další desítky let se ještě projevovat bude. Upozorňuje nás na jeden z jeho významných vrcholů. V dějinách Sluneční soustavy a planety Země se nejedná o něco tak výjimečného. Po určité době se podmínky ve vesmíru mění a s nimi se mění i podmínky na Zemi, to je univerzální zákonitost.

Z pohledu člověka však o významnou událost jde, neboť Země je po dlouhé době zase vystavena působení energií, které nám umožňují vykonat veliký duchovní pokrok, tj. pokrok ve vývoji bytosti. Ale opakujeme, že nejde jen o jediný den, nýbrž o řadu desetiletí. Během tohoto období má uvedenou možnost každá bytost, která se inkarnuje neboli vstoupí do vybraného lidského těla a žije-existuje jako člověk. Záleží jenom na ní, jak se jí podaří tuto vzácnou „chvíli“ využít. Hlavním nástrojem, který jí pokrok umožní, je láska, život v lásce, život podle láskyplných pravidel. V tomto těžkém období, kdy je svět plný změn, kdy se dynamicky mění pestré společenské i planetární prostředí, se může velmi dobře ukázat, kam až se v poznávání lásky dostala. Do jaké míry a za jakých okolností ji umí bezpodmínečně uplatnit. Bytost se může mnohému naučit do velké hloubky.

Bůh, Vesmír, Příroda, Systém, Pravda – každý si to může nazvat podle své úvahy – otevírá bytosti více než jindy dveře k dalšímu poznání a duchovnímu pokroku. Rychleji se šíří poznání o lásce, stále více lidí přijímá lásku jako hlavní životní princip nebo k tomu usilovně směřuje. Všude je plno nových informací o duchovním životě a existenci mimo hmotu, vynořují se nové vědecké poznatky o vztahu energií a hmoty, prosazuje se přirozený životní styl a přirozená léčba. Více než jindy se inkarnují neboli rodí bytosti s vyšším poznáním, jež těmto procesům napomáhají a současně spějí k vlastnímu vyššímu poznání. Na planetu jsou z vesmíru směřovány energie, které tyto poznávací procesy podporují u všech bez výjimky. Období velkých změn je tady.

Komu se to v jakékoliv míře podaří, kdo vytrvá, jeho současná i příští existence v lidském těle neboli Život člověka bude šťastnější. Po ukončení aktuálního života mu bude „na druhé straně/na onom světě“ nabídnuto další poznání a porozumění Vesmíru, Bohu, Přírodě, Systému, Pravdě – každý si to může nazvat podle své úvahy – a přijme-li je, jeho další lidská existence nebude tak těžká, útrpná, nepochopitelná, nespravedlivá. Mnohému porozumí, získá nové dovednosti a příště se s tím vším narodí. Co by jindy mohl dosáhnout až po prožití více životů, nyní může nabýt během života jediného. Uzavírají se další poznávací cykly mnoha z nás. To je první podstatný rys období, jež symbolizuje 21.12.2012.

Aby se to vše mohlo uskutečnit, je potřeba i na Zemi vytvořit nové prostředí, v němž bytosti budou moci žít jako lidé ve větší lásce, ve větším porozumění, ve větší čistotě, ve větší harmonii s přírodou. Proto se už nyní mění také Země jak pod vlivem působení Boha, Vesmíru, Přírody, Systému, Pravdy – každý si to může nazvat podle své úvahy – tak působením všech lidských bytostí směřujících k lásce. Někteří z nás těmto změnám říkají krize, katastrofy a podobně. Jde však jenom o změny k lepšímu, byť to „bolí“. Koneckonců i léčba často nejdříve bolí, neboť je potřeba z organizmu dostat škodlivé látky, kterým se však z těla moc nechce, protože na něm parazitují. Stejně je tomu se Zemí a se současnou „vyspělou“ civilizací. Také planeta a společnosti znečištěné a zmrzačené dlouhotrvající lidskou bezohledností se musí očistit, aby další lidé mohli plně využít jejích darů a možností. I tyto regenerační procesy nyní probíhají s podstatně větší intenzitou a rychlostí, než je obvyklé. A to je druhý podstatný rys období, jež symbolizuje 21.12.2012.

S 21.12.2012 také souvisejí výzvy k vytváření zásob, které by měli pomoci odvrátit nebo alespoň omezit důsledky událostí, které někteří očekávají. Když se však podíváme, jak stávající systém pracuje, můžeme mimo jiné zjistit, že univerzálním řešením jakéhokoliv většího kolapsu nejsou hmotné zásoby a stahování úspor. Naopak, když budou mít lidé méně, tak se více semknou a dokáží systém dříve, alespoň na své úrovni a na úrovni svých nejbližších spolupracovníků, stabilizovat. Začnou dříve spolupracovat a průběžně vytvářet hodnoty, které budou potřebovat k přežití. To znamená, že v případě krize vše ztratí původní cenu. Menší zásoby tak překlenou kratší období nejistoty, období nacházení spolupracovníků a vytváření komunit schopných přežít. Budou také lidi nutit, aby hledali jiné způsoby spolupráce, jiné pohledy na vlastní život, na rozvíjení svých schopností než dříve. Větší zásoby mohou vyvolat rozpory a boje právě o tyto zásoby. Jejich vlastníci budou muset věnovat více energie jejich obraně a ochraně svých životů a zdraví než ti, kteří budou hodnoty vytvářet průběžně a kteří budou do svých řad přijímat další spolupracovníky. Je dobré si uvědomit, co se stane, když se masa lidí ocitne bez proudu, potravin a vody. Nezůstane doma a půjde si sehnat, co bude potřebovat. Každý, kdo bude mít tzv. hodně, bude dobrým cílem. Nebude lepší těmto bytostem nabídnout, aby se zapojily do vytváření místo do ničení?

Nakonec, když odsud odejdeme (tzv. zemřeme), nic se nestane… zase přijdeme. Záleží jen na nás kam. Jestli se vrátíme zpět do světa krizí (jinde v Univerzu, do jiné dimenze planety Země, do období krizí této společnosti…) nebo jinam. To vyplyne z toho, jak se postavíme k současné situaci a co se z ní budeme snažit vytěžit. Budeme chtít v prvé řadě chránit své dočasné hmotné tělo a majetky? Nebo se budeme snažit něco nového dozvědět a uplatnit něco z toho, co jsme se dosud na své duchovní cestě naučili? Proto není důležité hovořit o tom, kdo je či není hloupý, protože má nějaké informace a protože se rozhodl je ne/sdělit ostatním. Každá rada má dvojí ostří. Tak to chodí v tomto duálním světě. Jeden může většími zásobami někomu pomoci, druhého mohou jeho větší zásoby zabít. Neměli bychom také opomíjet, že každý z nás je jedinečný. Jednoduše řečeno, každý se naučí, co potřebuje: Jeden, jaké to je, když si zásoby udělá, a druhý, když si zásoby neudělá. Jisté je, že oba se posunou vpřed. Vyber si… Co se potřebuješ naučit a jak…

O co více někteří hovoří o zásobách, o to méně zmiňují lásku. Mimochodem i zásoby, ať jich bude málo nebo hodně, povedou bez lásky, bez láskyplných přístupů, ke krutostem a násilí, k ovládání jednoho druhým a nakonec i ke hladu. To přece už známe. Naše minulost i současnost je plná takových poučení. Hlavní, na čem bychom nyní měli pracovat, je míra naší lásky. Čím bude vyšší, tím dále se posuneme a tím vhodnější řešení právě pro sebe dokážeme najít. Proto tady jsme, abychom se lásku naučili poznávat a používat, protože to je ta největší síla v Univerzu, ta největší jistota, ta největší hojnost a ten největší mír. Krize nás nutí k tomu, abychom se znova pokusili více jí uvěřit a pracovat pod jejím vedením. Globální krize pak k tomu nutí více lidí současně. To je celý rozdíl mezi současností a minulostí. Krize jsou tady pořád, v každém našem životě. A zkušenost je pořád stejná. Přežili jak ti bez zásob, tak ti s nimi… Odešli jak ti se zásobami, tak ti bez nich. Největší změna se právě teď má odehrát v nás samotných. Teprve poté se uvidí čeho a kdo z nás bude svědkem…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *