Poznámka ke komunikaci s „druhou stranou“

S tímto „paranormálním“ jevem máme následující zkušenosti. Kromě Nadtvořivých bytostí procházejí všechny bytosti působící v Univerzu inkarnacemi. To znamená, že i komunikace s mnohými tzv. vyššími bytostmi je komunikací se zemřelými. Vždyť každá z nich už mnohokrát zemřela, prožila mnoho lidských životů jako my všichni. A také některé vyšší bytosti se čas od času vtělí a „nepřestávají s umíráním“, ať k tomu mají jakékoliv důvody. Nejznámějšími místy jejich působení jsou tzv. Čambaly, indiánské kmeny ukryté v pralesích a podobná přírodní společenství. To znamená, že my bychom jako komunikaci se zemřelými nazývali komunikaci s bytostmi, které právě zemřely a ještě se zcela neodpoutaly od svého dočasného lidského těla a od tohoto světa. Takže řádově několik dní až týdnů po tzv. smrti. Někdy se ale stává, že ani potom se některé bytosti nechtějí vzdát světa lidí. Zasahují do něj různými způsoby, které mohou některé z nás obtěžovat. Pak se hovoří o tzv. zbloudilých duších. Ty mohou tímto způsobem existovat i mnoho let, než sami poznají svou chybu nebo než jim je umožněno, aby se znova vtělily, aniž by svou chybu zvládly mimo tělo. Nebo než jim někdo druhý pomůže, pakliže k této pomoci dozráli, dospěli.

Komunikace s bytostmi mimo tělo, ať jsou to Nadtvořivé bytosti, zemřelí, zbloudilé duše a další, prostě se všemi bytostmi mimo tělo, má mnoho rozličných forem. Někdy jsou k ní využívány hmotné pomůcky: kyvadlo, i-ťingové kostky, karty, virgule, tzv. růženec atd., které jejich uživatelům pomáhají soustředit se a komunikovat dohodnutým nebo daným způsobem. Jiní se ponoří do meditace, aby se oprostili od okolních vlivů a byli schopni přijímat informace z „druhé strany“ přímo. Někteří hledají klid v přírodě, kde se napojují skrze energetický systém rostlin, živočichů a vůbec přírodní „atmosféru“. Jsou i takoví, kteří komunikují prostřednictvím druhé právě vtělené bytosti – druhého člověka neboli tzv. média. Další pak nepotřebují pomůcky, „hlubokou“ meditaci ani médium. Umí se hned a rychle napojit a komunikace probíhá dvěma způsoby. Buď bytost skrze ně promlouvá, pak sice hovoří dotyčný člověk, ale hned poznáte podle tónu hlasu a způsobu vyjadřování, že k Vám promlouvá někdo jiný. Přitom ten člověk není v tzv. transu. On sám velmi dobře vnímá, o čem je řeč, a současně je schopen komunikovat telepaticky jak s bytostí, které dovolil skrze sebe hovořit, tak s Vámi. Může s bytostí z „druhé strany“ hovořit i tzv. v duchu. Prostě si s ní povídat a nikomu nic neříkat. Podobný průběh má i tzv. automatické písmo či automatická kresba, kdy myšlenky, záměry, názory nejsou vyslovovány ale zapisovány nebo kresleny. Další metoda pak probíhá tak, že se myšlenky bytosti z „druhé strany“ přenášejí člověku do vědomí a on je rovnou bez jakékoliv viditelné přestávky předává, říká nahlas, svým vlastním způsobem, tak jak je převzal a pochopil. Nebo si je nechává pro sebe. Rovněž v tomto případě se můžeme setkat s „automatickými“ procesy, jak by nám mohli potvrdit někteří geniální matematici, řemeslníci, skladatelé, malíři a mnozí další. Je také možné získat informace dočasným vystoupením z těla a po návratu do těla je předat či nepředat.

S „druhou stranou“ – na ryze nehmotné úrovni – lze však komunikovat nejen skrze bytosti, ale je možné se napojit na nehmotu Univerza neboli na tzv. akášu, vesmírný internet, Boží Vševědomí a podobně (viz Nehmotná podstata informace). Jedná se o databázi, do níž se ukládají všechny informace vzniklé a vznikající v Univerzu. V těchto případech se používají stejné metody jako při komunikaci s bytostmi.

Jsou rovněž tací, kteří se umí napojit s pomocí bytosti nebo skrze nehmotu, zjednodušeně skrze energie, na nehmotné, zjednodušeně energetické, řídící centrum těla daného člověka. Pak mohou zjišťovat informace třeba o jeho zdravotním stavu, mohou ho léčit ale také ovládat či předvídat jeho záměry, jak upozorňují některé „paranormální“ výkony černých mágů nebo mistrů bojových umění.

Rozsah informací a způsob jejich předávání, ať skrze bytost nebo z nehmoty, do určité míry souvisí s vyspělostí dané bytosti prožívající Život člověka, tj. s mírou její schopnosti projevovat lásku. Přitom se vychází jak z jejích minulých životů, tak z toho aktuálního. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje možnosti komunikace konkrétního člověka a způsoby jejího využití, je životní záměr. Prostě někdo takovou dovednost v daném životě nechce nebo mu není z různých důvodů zpřístupněna. A naopak, druhá bytost má dané lidské bytí prožít s touto dovedností. Vždy jde o zkoušku a každý si může vybrat, jak ji pojme. Pro jakoukoliv komunikaci také platí, že člověk, který se jí bojí, ji nemá provádět ani se jí účastnit. Strach znamená, že v něm ještě není dostatek lásky pro takovou činnost, přestože v jiných činnostech umí lásku uplatnit velmi dobře a přestože může být takové dovednosti schopen. Shora uvedená pravidla mimo jiné vysvětlují, proč se můžeme setkat s lidmi, kteří ve své aktuální lidské existenci dovedou komunikovat s „druhou stranou“, s bytostí či nehmotou, a přitom mohou konat tzv. zlo.

Na tělesné úrovni je komunikace s „druhou stranou“ ovlivňována nastavením nehmotného řídícího centra těla. Na duchovní-bytostní úrovni je pak dána schopností bytosti pracovat s nehmotou (zjednodušeně s energiemi). Jak už jsme zmínili, míra této schopnosti závisí na vyspělosti dané bytosti – na míře její schopnosti projevit lásku – a na jejím životním plánu. Prostřednictvím energií bytost dovede „přeprogramovat“ nehmotné řídící centrum těla nebo vystoupit z těla. Jinak to není možné. A opět skrze energie bytost přijímá od kohokoliv/čehokoliv myšlenky neboli zprávy a stejným způsobem je vysílá komukoliv/čemukoliv. Myšlenka totiž není ničím jiným než souborem energií. Podle toho, jakou myšlenku-zprávu nese, je tento soubor uspořádán, takové energie obsahuje. Abychom tedy mohli danou myšlenku-zprávu přečíst, musíme umět pracovat s energiemi, které ji představují. Nebo to musí umět nehmotné řídící centrum našeho dočasného lidského těla. Pokud daný člověk v konkrétním případě nic z toho nedokáže, danou myšlenku-zprávu nepřečte neboli dané energie vědomě nezpracuje-neovládne. Ty pak na něj mohou přirozeně nebo nepřirozeně působit. Mohou ho například léčit nebo mu škodit, duchovně či tělesně, a hovoří se o bílé nebo černé magii. Univerzálním nástrojem k posílení přirozených účinků myšlenek-zpráv neboli energií je láska. A láska také umožní eliminovat jejich případné nepřirozené působení. Nyní je zřejmé, proč je láska tak důležitá a že se rozhodně nejedná o naivní a iracionální poblouznění mysli. Takové přístupy svědčí o hluboké neznalosti. Ať však daný člověk vládne čímkoliv, měl by neustále brát v úvahu, že se jedná hlavně o jeho zkoušku, o jeho příležitost ukázat, jak pochopil význam lásky v lidské existenci a jak ho umí uplatnit v každodenní praxi prostřednictvím „daných“ nebo získaných dovedností. To platí i naopak, tj. v případech, kdy člověk takové dovednosti v aktuálním životě k dipozici nemá. Také jeho láska prochází obtížnou zkouškou.

Některé náboženské systémy nebo jejich představitelé varují člověka před komunikací s bytostmi mimo tělo nebo před získáváním informací z nehmoty. Jak plyne ze shora uvedeného, za určitých podmínek nelze než s tímto konáním souhlasit. Někdy se ale snaží jasnovidectví a telepatii v jakékoliv formě démonizovat. Takové jednání je už projevem hluboké neznalosti, je v rozporu s láskou a je velmi nebezpečné. Proč? Za prvé, nepřirozeně brzdí na cestě za poznáním, k Bohu, ty, kteří se na takovou nevyhnutelnou cestu připravují nebo už na ní jsou. Může jim způsobovat mnohé utrpení, protože jim vnucuje myšlenku, že jejich přirozená dovednost je „zlem“ a „dílem satanovým“. Tak totiž neznalí označují svůj strach z nepoznaného a totéž předkládají ostatním. To, že Já nedovedu něco pochopit či vykonat nebo že Mně něco škodí, ještě neznamená, že to není možné, že je to všeobecně „zlé“ a že to musí každému škodit. Berme také v úvahu, že vše, co má člověk k dispozici, je „Božím darem“. Každá lidská existence je pak výjimečná tím, že má právo naložit s tímto „Darem“ dle svého uvážení. To je smyslem naší existence a současně naší zkouškou. A za druhé, démonizace těchto dovedností dává do rukou méně vyspělým jedincům „legální“ nástroj, jak si vynucovat poslušnost a zdůvodnit trestání „neposlušných“. Právě takové jednání plodí v člověku „zlo a satana“. Stačí se ohlédnout zpět a historie nám nabídne řadu příkladů, k čemu je takový přístup „dobrý“ a komu prospívá. Bohužel, i dnešní doba přináší tyto snahy a zase tak potvrzuje, že k vyspělosti má „vyspělá“ civilizace ještě hodně daleko. Přispějme ke změně…

Myslíme si proto, že původní autoři výše zmiňovaných „varování“ vycházeli z podobných poznatků a zkušeností jako my. Chtěli upozornit na přirozenou existenci těchto jevů a současně na nezbytnost zachovávat určitá pravidla, jak při setkání s nimi, tak v případech, kdy je daný člověk jejich nositelem od „narození“ nebo je získá během života. Uvědomme si však, že to platí pro jakoukoliv životní situaci a jakékoliv dovednosti nejen pro shora uváděné jasnovidectví! Vždy je potřeba zvážit, jestli jsem k „seznámení se“ s čímkoliv/kýmkoliv nebo k využití čehokoliv připraven(a). A vždy máme všichni po ruce univerzální a nepřekonatelný nástroj, jak to poznat – lásku. Přináší-li nám jakákoliv dovednost další spokojenost a zdraví, rozvíjí-li naši lásku, je právě pro nás vhodná

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *