Nehmotná podstata informace

Informace je vždy projevem nehmoty a může být vyjádřena, zobrazena dvojím způsobem – pouze nehmotou nebo i prostřednictvím hmoty. Hmotné zobrazení informace tedy vždy doprovází i její nehmotná prezentace. Je důležité neopomenout, že daná hmota nemůže existovat a projevovat se bez dané nehmoty, neboť pouze s ní vytváří systémový celek. Každá informace je proto uložena v nehmotě. Zde má neměnnou a časově neomezenou působnost. Nehmotnou informaci, řečeno IT terminologií, nelze opravit, přepsat ani vymazat. Má svůj jedinečný identifikační kód, který se nikdy neopravuje, nepřepisuje a nevymazává. Způsob práce s tímto kódem a danou informací je univerzální, tj. v jakémkoliv čase a v každém místě Univerza shodný a neměnný. Možnosti přístupu dané tvořivé bytosti včetně člověka (dále jen Tvořivého ducha) k nehmotné informaci a možnosti jejího využití daným Tvořivým duchem určuje míra jeho aktuálního systémového poznání. To platí jak pro bytí a projevování se Tvořivého ducha mimo lidské tělo, tak pro jeho dočasný a omezující pobyt v lidském těle. Na dobu tzv. života člověka si však Tvořivý duch své výše zmíněné omezení dále rozšiřuje dle vlastního rozhodnutí, v sebou stanoveném rozsahu a v souladu se svým životním záměrem (osudem, karmou). V souboru nehmotných informací, který bývá nazýván také jako akašické záznamy, morfické pole, kosmická paměť, Boží Všehovědění atd., jsou uloženy informace o tom, co bylo, i o tom, co bude. Zatímco informace o minulosti vyjadřují 100% jistotu, jak daný proces probíhal a s jakým důsledkem, informace o budoucnosti mohou nabízet systémově možné průběhy a systémově možné výsledky dané události. Vytváří se tak prostor k uplatnění systémového poznání a tvořivosti Tvořivého ducha. Tyto varianty „řešení“ jsou i obsahem jeho životního záměru. Je pouze na něm, kterou cestou se během života člověka vydá. Kromě údajů o minulosti a budoucnosti „ukrývá“ nehmota také popis Univerza. Můžeme zde nalézt informace o jeho vzniku, složení, pravidlech fungování… Odsud pochází také řada skvělých vědeckých řešení, geniálních uměleckých vnuknutí či filozofických a náboženských úvah.

Některé informace jsou ukládány současně do nehmoty i hmoty. Z pozice Tvořivého ducha-člověka si můžeme hmotnou část informace představit jako aktuální postavení hvězd na obloze, vytištěnou knihu, vyřčené slovo, v mozku uložený údaj o datu pracovní schůzky, vzorec jednání při návštěvě divadla, do sešitu zapsanou matematickou formuli nebo data uložená na harddisku a podobně. Lze ji opravovat, přepisovat i vymazat. Má tedy proměnnou a časově omezenou působnost. Hmotnou informaci lze vnímat rovněž skrze hmotné smysly člověka nebo prostřednictvím k tomu sestrojených přístrojů. Z hlediska úplnosti závisí hmotná část informace na svém protějšku uloženém v nehmotě. Ale naopak to neplatí. Za daných podmínek proto nemusí být hmota sama o sobě schopna vyjádřit informaci jako úplnou. Hmota totiž zobrazuje důsledek nebo řadu důsledků, nikoliv podstatu, prvotní příčinu. Není-li takový poznatek dostupný příjemci informace nebo neuznává-li ho, dochází k jejímu neúplnému vnímání, pochopení a využití, což se následně stává podstatou, prvotní příčinou řady nejasností a mnoha trápení v lidském životě. Jedná se kupříkladu o řešení sporů záští a násilím (rasismus, války, terorismus), o rostoucí počty nemocných a chronicky nemocných (civilizační choroby) nebo o neúspěšné aplikace kvantové teorie (vysvětlování podstaty hmoty, života)…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *