Uspořádání a nevyrovnanost hmoty

V Univerzu se každá hmotná částice, každé hmotné uskupení neustále nachází v nevyrovnaném stavu, který je příčinou jejich nepřetržité snahy o změnu. Nevyrovnanost hmotné částice nebo hmotného uskupení se projevuje:

  • systémovým rozdílem mezi nehmotou (včetně energií), kterou tyto hmoty v daném okamžiku používají (obsahují), a nehmotou (včetně energií), které by tyto hmoty měly v daném okamžiku používat (obsahovat) vzhledem ke svému aktuálnímu hmotnému uspořádání,
  • jejich neustálou snahou vyrovnat výše zmíněný systémový rozdíl. Hmota by chtěla dosáhnout ideálního, rovnovážného stavu mezi svým nehmotným a hmotným uspořádáním, mezi svými nehmotnými a hmotnými projevy. V daném okamžiku například mezi svou hmotností, barvou, teplotou na straně jedné a energiemi, které používá, na straně druhé. Tímto způsobem je rovněž neustále aktivováno působení energií na dané množství hmoty. Okolní silnější energie systémově navazují energie obsažené v této hmotě a zároveň se snaží vytvořit rovnováhu mezi těmito energiemi a jejím hmotným uspořádáním. K tomu však nikdy, právě „díky“ nevyrovnanosti, nedojde, neboť i přijmutím silnější energie dochází současně k další změně jak nehmotného, tak hmotného, uspořádání dané hmoty. Na úrovni Univerza takový stav přirozeně trvá až do okamžiku odebrání dané hmoty z Univerza do Nadtvořivého bodu v Mimouniverzu. V lidském těle například do krystalizace základních prvků (C,H,N,O) v mitochondriích buněk…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *