Smrt neznamená konec existence Bytosti (Ducha), konec společných vztahů, konec společného tvoření, konec společných zájmů, konec společného bytí. Jedná se pouze o dočasné přerušení uvědomování si, že ten druhý je stále se mnou. Z nedostatku Poznání současné společnosti mají tuto Informaci dostupnou většinou bytosti na té „druhé straně“, odkud všichni přicházíme do života a zase se tam vracíme. Konec života člověka neboli smrt nastává zastavením funkce ZDROJe a zahájením přeměny Hmotného lidského těla z formy Výše uspořádané hmoty na formu Níže uspořádané hmoty. V tomto okamžiku Tvořivý duch opustí Lidské tělo. Nehmotné lidské tělo je v procesu smrti integrováno do Nehmoty Jsoucna – mimouniverzální a univerzální duše. Smrt tedy není ukončením bytí Tvořivého ducha, nýbrž znamená konec jednoho cyklu dočasného používání jedné formy Těla Tvořivým duchem… zpět na Základní pojmy