Vývoj Tvořivého ducha a transformace člověka

Poznávání a uplatňování principů Univerza přináší člověku neustálé změny, které odpovídají jeho životnímu plánu (osudu, karmě) a jeho konání, ať v přítomnosti nebo v minulosti. Zatímco některých událostí si takřka nevšimne, další mohou významně přesměrovat jeho lidské putování a někdy zasahují až do životů příštích. Takový klíčový jev představuje i proces označovaný jako transformace. Ale dříve než se na něj soustředíme, chtěli bychom zdůraznit, že transformaci nepovažujeme za výsadu znalejších, vyspělejších, vzdělanějších a podobně. Nelze usuzovat, že člověk, který prošel nebo prochází transformací má vyšší poznání než druzí, jež se s ní v daném životě nesetkali. Je velmi ošidné hodnotit ostatní lidi, obzvlášť jejich poznání. Mohou proto mezi námi žít lidé, kteří touto transformací neprošli, a přesto disponují nesmírným poznáním, vysokou schopností uplatňovat lásku ve svých životech. Systémové měřítko poznání člověka totiž představuje míra lásky, s níž své dočasné lidství prožívá, a jediným systémovým hodnotitelem člověka je on sám. Ve vztahu k druhému můžeme jenom posuzovat, zda s jeho názory a činy souhlasíme a zda je s ním chceme sdílet.

Předmětem transformace je podstatné rozšíření poznání člověka včetně jeho schopnosti pracovat s nehmotou. Daný Tvořivý duch si tuto situaci vložil do svého životního plánu jako jednu z možností, která má urychlit jeho vývoj. Záleží na něm, jestli bude v daných okamžicích příslušné výzvy akceptovat. Cíl transformace pak spočívá ve vytvoření zásadně nových podmínek pro vývoj daného jedince a pro jeho širší, účinnější zapojení do systémového ovlivňování civilizačních procesů v souladu s principy Univerza. Transformace tedy probíhá v individuálním i společenském měřítku a má nehmotné a hmotné projevy. Mnoho lidí zažívá transformaci, aniž by si ji takto uvědomovali. Často si oni nebo druzí myslí, že se jedná o důsledky choroby, jejíž příčiny nelze v současné době odhalit. Zbytečně se léčí a nepřirozeně působí na svá těla. Bývají také označováni za podivíny, blázny, simulanty a hypochondry. I proto chceme přispět svým názorem a zkušeností k objasnění a pochopení této pozoruhodné a důležité životní etapy některých z nás. Z pozice člověka probíhá transformace na dvou úrovních – duchovní (transformace Tvořivého ducha) a tělesné (transformace lidského těla), které mohou být uskutečňovány současně, za sebou nebo se mohou dílem překrývat. Uvažujeme-li o časovém hledisku, neměli bychom zapomínat, že příčiny a důsledky našeho konání se nemusí projevit současně v jediném životě, ale mohou se objevovat postupně během našeho opakovaného bytí. Většinou probíhají obě úrovně společně, aby se kruh uzavřel ještě v daném lidském životě. Jako vše, co prožíváme, má i transformace individuální charakter. A to neplatí jen pro její uvědomování si a pociťování, avšak i pro už zmiňovaný časový rámec nebo „spouštěcí“ mechanizmy (informace v knize, úraz, přírodní úkaz, osobní setkání, vize). Rovněž těmito prožitky uplatňujeme každý svou jedinečnost a přispíváme tím do společné studnice poznání. Transformace je komplexním a postupným procesem. Zahrnuje ducha, duši i hmotné tělo člověka, tj. jeho nehmotnou a hmotnou strukturu. Duchovní a tělesná úroveň se navzájem ovlivňují, doplňují a připravují si jedna druhé podmínky k dalším změnám. Tak mohou být člověku i příkladem, že pokrok, rozvoj, úspěch spočívají ve spolupráci, vzájemném respektu a trpělivosti, nikoliv v nesmyslné soutěži o tzv. lepšího. Opakujeme, že v tomto smyslu není transformace výsadou „dokonalejších“, ale jednou ze zkoušek daného jedince, do jaké systémové míry dokáže uplatnit své poznatky včetně svých vnitřních pocitů. Vzhledem k jedinečnosti každého z nás a úžasné rozmanitosti prostředí, v němž žijeme, mohou být projevy transformace mnohočetné. Proto i následující řádky nechť čtenář vnímá pouze jako naše subjektivní vyjádření.

Cílem transformace na duchovní úrovni je Tvořivý duch, jeho myšlení a emoce, které určují, jaké informace mu budou přístupné a jak bude ovlivňovat své dočasné lidské tělo. Kvalita přístupných informací a kvalita působení Tvořivého ducha na tělo vycházejí z kvality nehmoty (včetně energií) přitahované Tvořivým duchem právě způsobem jeho myšlení a emocí. Čím více jsou takto navazované energie blíže (svými vlastnostmi) k energiím skrytým za slovem láska, tím správnější, přirozenější informaci můžeme v dané situaci přijmout a vytvořit, tím méně rozporů, nepříjemností, strachu a bolesti v sobě vyvoláváme. Objevit, používat a rozvíjet své schopnosti právě v souladu s energiemi lásky je naším hlavním lidským úkolem. Postupujeme-li svým myšlením, emocemi a jednáním krůček za krůčkem vstříc lásce, můžeme se dostat do bodu, kdy pocítíme zásadní obrat v našem uvažování, ať se týká řešení zdravotních problémů, vztahů mezi lidmi nebo nazírání na smrt a smysl života…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *