Nehmotné (zjednodušeně energetické) a hmotné lidské tělo

Hmotná a na zisk zaměřená věda sice dosáhla vysokého stupně přesnosti a podrobnosti místopisu hmotných orgánů (systémů), avšak v rozporu s objemem těchto poznatků je stále nedostatečná znalost o funkcích lidského organizmu, jeho jednotlivých částech a jejich vztazích. Informací o tom, z čeho se tělo skládá, je spousta, ale jak jednotlivé orgány (systémy) těla pracují a spolupracují, se neví vůbec nebo jenom povrchně. Intenzivní výzkum hmoty těla bez ohledu na existenci a funkce nehmoty tak vede k obrovskému souboru dat, jehož využitelnost neodpovídá prostředkům vynaloženým k jeho získání. Varujícím je také zjištění, že obsáhnout takové množství informací, zapamatovat si je a zvládnout jejich mnohočetné kombinace, se stává problémem i pro velmi nadané jedince. Není se čemu divit, když není znám nebo uznáván systémový princip, musí se pracně hledat, hledat a hledat.

Tyto nesystémové jevy logicky přinášejí zvýšené náklady na zdravotní péči. V oblasti diagnostiky a terapie chorob podporují užívání průmyslových technologií ohrožujících spokojenost a zdraví člověka. Vedou rovněž ke zvyšování počtu norem snažících se „srovnat“ do tabulek i hmotnou vědou potvrzenou individualitu každého z nás. A tak můžeme vidět ambulance, kliniky a lékárny plné nemocných. To rozhodně nesvědčí o vyhlašované prosperitě a pokroku, nýbrž o nedostatku poznání a chamtivosti. V této situaci se jasně ukazuje, že iniciativa jednotlivce v péči o spokojenost a zdraví je prvořadá a nenahraditelná. Systémovému konání lidí však musí společnost vytvářet dostatečný prostor. To je cesta ke snižování počtu nemocných a nákladů na zdravotnické systémy nikoliv ekonomické reformy balancující mezi možnostmi státu a zájmy zdravotnického průmyslu. Proto by měly být každému člověku zpřístupňovány informace, které mu umožní rozhodovat se v souladu se svými potřebami a starat se o svou spokojenost a zdraví hlavně sám. Co bychom tedy měli o naší dočasné schránce ještě vědět?

Bylo již zmíněno, že lidské tělo tvoří dvě systémové části, které představují jeden funkční celek. V případě, že použijeme termín nehmotné lidské tělo, hovoříme o orgánech (systémech) lidského těla, které nejsou tvořeny hmotou, jejich systémovou součástí tedy není hmota včetně atomární hmoty. Budeme-li dále hovořit o hmotném lidském těle, pak budeme mít na mysli orgány (systémy) lidského těla, které jsou tvořeny i specificky uspořádanou atomární hmotou a také nehmotou systémově podmiňující existenci a funkce dané hmoty těla jako takové. Pro lepší představu lze uvést, že se jedná o téměř všechny struktury lidského těla, které jsou předmětem vědy zvané anatomie. Zvláštností této výše uspořádané hmoty je její schopnost přijímat skrze nehmotné tělo informace a pokyny Tvořivého ducha, který je v ní dočasně uzavřen. A naopak, Tvořivý duch „umí“ z této hmoty získat jak informace jak o činnosti hmotného těla včetně stavu jeho jednotlivých orgánů (systémů), tak informace z jeho okolí. Mnohé neúspěchy při zjišťování příčin nemocí nebo při odstraňování jejich důsledků spočívají právě v neznalosti výše uvedeného vztahu nehmoty a hmoty. Taková mezera v poznání neumožňuje systémově pochopit, jak je lidské tělo řízeno a jak v něm probíhají procesy zpracování hmoty…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *