Délka lidského života je dána způsobem hospodaření člověka s energiemi, které jeho dočasné lidské tělo používá k růstu a obnově hmoty. Každý jedinec, každý Tvořivý duch, působí svým chováním – svým životním stylem – na jejich kvalitu a na četnost a intenzitu jejich spotřeby. Na tělesné úrovni řídí využívání těchto energií nehmotný orgán těla zvaný ZDROJ, který považujeme za součást nehmotného (zjednodušeně energetického) řídícího centra těla. Celý příspěvek →

Lidské tělo si vyrábí mnoho potřebných látek ze získané hmoty, ať k tomu využije hmotu potravin, nápojů či prostředí. Do této skupiny patří také mnohé vitamíny nebo voda. Náš organizmus dokonce umí rozebrat hmotu uspořádanou do prvků a také ji umí do prvků složit. Jedním z málo známých procesů, kdy tělo (přesněji nehmotné řídící centrum těla) zasahuje do atomární struktury, je úprava potravy v tenké střevě. V struktuře přijímané atomární hmoty je vytvořena jedna orbita navíc – tzv. nultá orbita. Tato systémová „značka“ má zásadní význam pro další zpracování hmoty v lidském těle…

Někteří vědci považují kvantovou teorii za nástroj, který umožní poznat a vysvětlit podstatu života. Hovoří totiž o mutaci genu jako o kvantovém procesu. Přechod genu z jednoho stavu do druhého, který v rámci mutace zjišťují, přirovnávají k přechodu fotonu z jednoho stavu do druhého uvnitř atomu. Současně tvrdí, že změna stavu fotonu působícího na gen vyvolá změnu – mutaci – genu. Nedokáží však vysvětlit, proč foton/gen mění svůj stav, co se s ním děje v čase mezi stavy (při tzv. přeskoku) a co je podstatou tohoto jevu. Pomocí kvantové teorie, která je prezentována jenom na hmotné úrovni, to ani není možné. Celý příspěvek →

Ve vztahu k ledvinám má fosfor 2 významné funkce. Podílí se jednak na tvorbě obalů, do nichž jsou odpady (vše v organizmu nežádoucí) uloženy, aby mohly být ledvinou systémově vyloučeny, a jednak na integraci nové hmoty (neboli hmoty určené k obnově) do stávajících hmotných struktur ledviny. V zdravém těle se dané množství fosforu účastní těchto dvou procesů v poměru 1:1. Celý příspěvek →

Adenosintrifosfát (ATP) není hlavním zdrojem energie pro tělo, jak se domnívá nebo chce domnívat hmotná a na zisk zaměřená věda. To platí o každé hmotě v lidském těle. Organizmus získává potřebnou energii zejména ze svého okolí. Celý příspěvek →

Hmotné informace o činnosti těla jsou dopravovány do mozku nervovými vlákny a míchou. Informace z levé části těla sbírají příslušná nervová vlákna, která se informačně napojují na míchu v její levé části. Po předání dané informace míše dochází k prvnímu překřížení informačních drah, neboť „levá“ hmotná informace je dále přenášena informační dráhou (projekčním vláknem) v pravé části míchy. Celý příspěvek →

Levá mozková hemisféra bývá spojována s logikou a pravá s kreativitou. Oba tyto poznávací nástroje však mají svůj odraz v jakékoliv informaci, ať se tato nachází kdekoliv a prezentuje cokoliv. To znamená, že i „logická“ hemisféra obsahuje informace a pracuje s informacemi, z nichž každá má svou logickou a kreativní část. Stejně je tomu v případě „kreativní“ hemisféry. Celý příspěvek →

Někteří považují vyšší nervovou činnost za funkce mozku vytvářející myšlení, vnímání, paměť a emoce. Dle našeho mínění však mozek vykonává jenom dvě z těchto funkcí, jejichž názvy a obsah jsme upřesnili následovně: Celý příspěvek →

Mozkový kmen (MK) slouží k uložení části systémových informací nezbytných pro řízení hmotných orgánů (systémů) těla do hmoty mozku. Jejich zápis probíhá už v těhotenství a to od okamžiku splynutí vajíčka a spermie. Během života člověka není Tvořivý duch schopen tyto informace měnit. Informace uložená v PROGRAMu (v součásti nehmotného řídícího centra těla) tvoří s informací uloženou v MK jeden informační celek. Celý příspěvek →

Varolův most (VM) je dočasným „shromaždištěm“ informací, které přicházejí míchou přes mozkomíšní mok do mozku. Ve VM jsou pak rozděleny k uložení do příslušných částí pevné hmoty mozku dle klíče O-N-H-Na. Celý příspěvek →

Mozkomíšní mok představuje rozhraní mezi pevnou hmotou mozku a míchou, jak plyne z názvu. Dokáže načíst informace v celém systémovém rozsahu zahuštění hmot, které jsou nositeli informací přicházejících z hmotného těla respektive z míchy do mozku, a přenést je do stanovené části pevné hmoty mozku. Celý příspěvek →

Část pevné hmoty mozku představuje mezibuněčná hmota, která je určena k ochraně mozku a k optimalizaci zahuštění jeho hmoty jako celku i jejích jednotlivých částí tak, aby příslušné mozkové buňky mohly plnit svou systémovou úlohu, tj. ukládat a poskytovat informace. Celý příspěvek →

Pevná část hmoty mozku je určena k ukládání informací ve hmotě a podle toho je také uspořádána. Cílem takového opatření je rozdělení pevné hmoty mozku a následně informací, které jsou v ní uloženy, tak, aby byly co nejrychleji přístupné Tvořivému duchu respektive nehmotnému řídícímu centru těla (NŘCT). Celý příspěvek →

Vidění se uskutečňuje ve 3 základních fázích:

1. Sejmutí nehmotného vjemu (zjednodušeně energetického), například květiny, nehmotným (zjednodušeně energetickým) tělem respektive nehmotným řídícím centrem těla. Celý příspěvek →

Hovoříme-li o řízení organizmů nehmotným tělem neboli duší těla (viz sekce Východiska, stránka Bytost zvaná člověk, obrázek Duše člověka), připomínáme, že ani lidské tělo neřídí mozek a nervová soustava stejně jako další organizmy nejsou řízeny odpovídajícími hmotnými nervovými soustavami. Mozek sice obsahuje část údajů, které jsou potřebné k řízení daného těla, ale žádné pokyny nevydává. Celý příspěvek →

říká se, že láska má své sídlo v srdci. Většina z nás to asi tak pociťuje, ačkoliv možná netuší, že tento jev má své tolik požadované racionální vysvětlení. Celý příspěvek →